Ahoj, já jsem šicí stroj a nekoušu!

Ahoj, já jsem šicí stroj a nekoušu!

„Zdravím, milá švadlenko, jsem váš šicí stroj a mrzí mě, že nemohu šít. Nikdo nechce stát a netvořit. Já jsem tvůrčí a budu rád, když budete tvořit se mnou.

 

Možná jsem super moderní s turbo výkonem, možná jsem starožitný šlapací, možná jsem jen průměrný obyčejný stroj. To je úplně jedno. Hlavně, že jsem u vás doma. Anebo nejsem a čekám stále v obchodě? Honem pro mě.

 

Jsem dědictví po babičce nebo nevybalený dárek k narozeninám? Ne? Tak jste si mě sama koupila v prvotním nadšení, že se naučíte šít, ale ztratila jste odvahu?

A jak dobře se spolu už známe? Šijete, nebo teprve chcete začít? Zkusila jste minulý rok na jaře šít roušky, protože to bylo potřeba a  šicí euforie pohltila celou republiku, a teď nevíte, jak pokračovat dál? Anebo na naši společnou velkou premiéru teprve čekáme?

 

Tak nad čím přemýšlíte, proč si tady o tom čtete a nejdete to rovnou zkusit?

Aha, já vím – bojíte se!

  • Bojíte se mě – máte pocit, že moc vrčím a ta moje ostrá jehla vám nahání husí kůži – co když vás kousnu (ehm, tedy prošiju).

…. Jehlu chrání patka a můžete šít pomaličku v klidu, není to závod.

  • Bojíte se, že vám to nepůjde.

                        … Co to znamená? Že ušijete šev křivě? Tak ho vypářete a přešijete znovu (páráček je úžasný kámoš každé i sebelepší švadlenky).

  • Bojíte se, že zkazíte látku při prvním šití.

                        … Však nemusíte kupovat hned drahou designovou, které stojí metr několik set korun. Bohatě stačí obyčejná bavlna, která stojí pár korun, nebo pro začátek najdete zbytek starého povlečení nebo jiného bavlněného plátna. Na první pokusy to bude stačit a i tak určitě vytvoříte něco nového zajímavého. A bude to dokonce krásně využitá recyklace a přeměna starého na nové.

A protože my šicí stroje si mezi sebou všechno povíme, vím, že autorka článku začínala rovnou velkým šitím (zajímá vás to? mrkněte na její příběh) a v podstatě nikdy žádnou látku úplně nezkazila. Jistě, občas (ehm, často) páře a upravuje, ale že by vyhodila větší kus látky, protože to úplně zkazila – to se jí nikdy nestalo. Nestane se to ani vám.

  • Bojíte se, že si o vás okolí bude myslet, že šití je zastaralé a nemoderní.

                        … Tak toto je opravdu zbytečná obava. Veškeré tvoření a řemesla se vrací do módy,  handmade výrobky jsou stále více v kurzu a roste jejich obliba a prestiž. A i kdyby se našel někdo, kdo se bude divit a ohrnovat nos nad vaším šitím  no a co? Pravděpodobně dotyčný nic neumí a nic kreativního nedělá.

  • Bojíte se, že budete potřebovat spoustu věcí, které vám budou zabírat místo v bytě.

                        … To je trochu pravda. Ale jen částečně. Na základní šití potřebujete opravdu jen stroj, látku a drobnosti, jako jsou nitě, jehly, nůžky atd. Tedy stroj zabírá nejvíc místa. Další věci a super vychytávky mít nemusíte, ale můžete, a když se do šití zamilujete, tak jim to místečko rády najdete. 😉

Horší to bude možná s pracovním místem, ale rozhodně platí, že když se chce, všechno jde. Moje švadlenka šije na jídelním stole. Už má sice šicí stůl, ale vzhledem k postýlce pro miminko se aktuálně nikam nevejde.

  • Bojíte se, že nebudete mít čas na šití, tak raději nechcete ani začít.

                        … To jako opravdu? Kdo nic nezkusí, nic nedokáže. Však nemusíte šít několik hodin denně, ale na pomalé drobné začátky si určitě chvilku najdete. Když se zaberete do práce, možná zjistíte, že šijete celou noc a ani se vám nechce spát.

 

Máte další obavy a strachy, které tady neuvádím? Tak šup s nimi do pytle, pořádně zavázat a při nejbližší cestě se smetím vyhodit do popelnice.

Nebojte se šít!

S pozdravem váš šicí stroj!“

 

Jana Krudencová
"Mou velkou vášní je šití kabelek a různých větších i menších radostí. Učím druhé, že se není třeba bát a krok po kroku jít po šicí cestě k vytouženým výsledkům." Můj příběh si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.