Bez čeho se neobejdete a bez čeho se neobejdu já… 3. část NEZBYTNÉ DROBNOSTI

Tak konečně je tady třetí závěrečná část výbavy každé švadlenky.  Začínala jsem různými typy šicích strojů, ve druhé části jsem vyprávěla o látkách a dnes v závěru si povíme o různých drobnostech, které jsou do určité míry nutností a do určité míry rozmazlovacími vychytávkami.

Okrajově  bych ráda zmínila výztuhy a výplně. Ráda šiji kabelky, peněženky, ale i hračky a další doplňky, které je nutné více či méně vyztužit. Výsledek pak hezky drží a dobře plní svůj účel.

Nebudu tady rozepisovat všechny typy výztuh, protože jich je velké množství a článek by vypadal, jako telefonní seznam (tedy výztuhový seznam).

Takže jen jednoduše a krátce. Výztuhy jsou silné a slabé. Podle potřeby používám různé typy. Většina jich je nažehlovacích. To je super, jelikož výztuha krásně přilne k látce, nehýbe se při šití a výsledek  vypadá, jako by byl šitý ze silnější látky.

Jen je potřeba si pohlídat, aby výztuha byla na látku položená správnou – lepivou stranou (proti světlu se maličko leskne). I tak je bezpečnější přižehlovat přes pečící papír (kdybych se náhodou spletla, lepidlo se zachytí na pečící papír a nezašpiním si žehličku).

Pokud šiji deku, volím vatelín. Já mám nejraději střední tloušťku (deka je pak pevná, ale není příliš těžká a hutná). Jako výplň polštářů nebo hraček volím kuličky dutého vlákna.

A teď už k dalšímu vybavení, moje milé švadlenky.

Určitě je potřeba látku „naporcovat“. Klasicky se nabízí nůžky – ty mám klasické na stříhání hlavně menších kousků a entlovací (zubaté), které občas pomohou, když nejsou záševky schované v podšívce a je potřeba je začistit.

Ale na větší kusy a hlavně při patchworku je pro mě nepostradatelné řezací kolečko. S nůžkami stříhám a stříhám, ale s kolečkem – fik a je uříznuto – super. Jen ke kolečku je potřeba řezací podložka, abychom neponičily stůl. Těch je několik velikostí.

Pokud nad podložkou uvažujete, určitě doporučuji zainvestovat do kvalitní (levné se poměrně brzy prořežou a následně jsou křivé a špatně se s nimi dále pracuje) a co do velikosti – předem si promyslete, co a jak často budete šít a podle toho vybírejte.

Já jsem si koupila obrovskou (60 x 90 cm) a mám problém ji uložit a při práci zabírá hodně místa. Je super na dlouhé pruhy, ale i ty bych dnes už řezala klidně na menší podložce. Takže dnes už vím, že by mi určitě menší stačila.

A do silné trojky ke kolečku a podložce patří i patchworková pravítka. Opět jsou v různé kvalitě i velikosti. Velký pozor si dejte na to, jestli je pravítko v cm nebo v inch. Inch (= palec) odpovídá 2,54 cm. Některé střihy, návody a šablony jsou psané v Inch, takže pokud nemáte „inchové“ pravítko, je nutné si rozměry převádět.

Jinak je pravítek několik typů – pouze s čárami nebo i s úhly na řezání trojúhelníků a podobně.

Klasikou na měření je rozhodně krejčovský metr, který by vám také určitě neměl chybět.

Další základní doplněk jsou špendlíky. Jelikož jsem začínala šitím patchworku, oblíbila jsem si i patchworkové špendlíky – jsou delší, mají plochou hlavičku (kytičku, srdíčko) a pokud ho přejedete při šití, většinou to vydrží a nepraskne.

Ne vždy je ale použití špendlíků vhodné nebo možné. Pokud pracujete s více vrstvami, bude se vám špendlík špatně propichovat a zde moc doporučuji kolíčky / svorky.

Já je používám více, než špendlíky. V některých případech jsou špendlíky vysloveně nevhodné. To je při šití koženky – špendlíky nechají v kožence dírky, které mohou být následně vidět.

A určitě nedoporučuji špendlíky ani při šití softshellu, kterému každá dírka, která není nezbytně nutná, snižuje funkčnost a nepromokavost.

Zde rozhodně volím kolíčky.

Určitě je potřeba si na látky překreslovat střih nebo alespoň značky. Dříve se používala pouze krejčovská křída nebo kostka mýdla, kterou se čáry kreslily a následně „vymetly“ nebo vypraly.

Já jsem se s křídou neskamarádila (mýdlo jsem nezkoušela), občas používám křídu v tužce, ale raději volím modernější možnosti v podobě pera Pilot. Funguje na principu tepla. Tedy při přežehlení zmizí. Pozor, pokud byste výrobek vystavila zimě, čáry opět vylezou. Samozřejmě jde vyprat, ale to třeba u kabelek není příliš časté.

Jinou možností jsou i různé fixy, které mizí na vzduchu nebo po lehkém pokropení vodou, já s nimi nejsem spokojená. Pilot je za mě super a jako původem učitelka mám pocit, že šití je jediné jeho smysluplné využití, ale o tom by mohl být samostatný článek.

Dalšími úžasnými vychytávkami jsou žehlička za studena a páráček. Žehličku používám, když potřebuji rozžehlit švy a nechce se mi vytahovat žehlící prkno a rozpalovat žehličku.

Pokud to je pouze otázka drobností, funguje mi skvěle. A navíc má z druhé strany špičku, kterou jdou hezky vypichovat rohy při přetáčení na líc.

Páráček, jak už z názvu vyplývá je na párání nepovedeného šití. Každá švadlenka, i ta sebelepší ho používá.

„Páráček je kámoš.“

Jistě, můžete párat nůžkami, ale páráček je mnohem pohodlnější a rychlejší.

Přestože vás to možná překvapí – k šití patří i papír a ne jen jeden druh. Pečící už jsem zmínila u výztuh. Dále je to určitě střihový – je průsvitný a dobře se přes něj překreslují střihy.

Mnoho lidí používá perlan, který funguje podobně, jen je pevnější a střih tak déle vydrží a netrhá se (není to papír). Já s ním zatím nemám zkušenost, ale chystám se ho vyzkoušet – dám vám vědět.

Velkou zkušenost mám s klasickým papírem do tiskárny – jasně, když máte  střih nebo šablonu v PC, potřebujete ji nejdříve vytisknout a následně slepit, abyste mohla dále pracovat.

A pokud se pustíte do patchworku, doporučuji čtverečkovaný papír – třeba obyčejný sešit, abyste si předkreslila a vybarvila vzory. Pomůže vám to s představivostí, jak bude výsledek vypadat.

Ale o tom a i o dalších vychytávkách k patchworku si víc řekneme, až se do něj společně pustíme-  těšíte se? Já ano.

A pak je tady obrovská kategorie – galanterie. Tady bych zase mohla psát dlouze – zipy, knoflíky, lemovací proužky, pruženky, karabinky atd atd atd. To je ale téma vhodné ke konkrétním návodům a nebudeme se tím tady zdržovat. Jsou to krásné blbinky, kterých také není nikdy dost.

A na závěr poslední pro mě nezbytnosti: lampička a brýle. Hahaha

Zapomněla jsem na něco?

Napište mi o tom.

Těším se příště.