Můj příběh... 

 

"Mou velkou vášní je šití kabelek a různých větších i menších radostí.

Učím druhé, že se není třeba bát a krok po kroku jít po šicí cestě k vytouženým výsledkům."

 

MOJE CESTA K ŠICÍMU STROJI

Je několik týdnů po Vánocích a mě stále hřeje pocit z dárků, které jsem věnovala svým blízkým a přidala k nim vyšší hodnotu tím, že jsem je sama šila. A pomohl mi s tím můj velký kamarád šicí stroj!

 

Sice bych mohla vše nakoupit a bylo by to určitě rychlejší, ale jsem přesvědčená, že se do hodnoty výsledného výrobku promítně, když mi vzniká od začátku pod rukama.

Nejdřív vymýšlím:

  • co to bude
  • přemýšlím nad střihem nebo podobou
  • vybírám látku
  • všechno si připravím
  • nastříhám
  • následně ušiji.     

S kabelkou, polštářkem nebo třeba jen kuchyňskou chňapkou tak dávám i kousek ze sebe, kousek ze své duše.

 

Vznikne tak něco jedinečného, originálního, co má jen a pouze ten obdarovaný a nikdo jiný.

 

A nedělám radost jen druhým, ale i sobě. Jsem na sebe vždy hrdá, že jsem něco dokázala, že se mi povedlo něco dalšího, že za sebou vidím něco skutečného, co mohu vzít do ruky.

 

A v neposlední řadě mě šití neskutečně uklidňuje a je to pro mě nádherná relaxace. Vrčení šicího stroje je jako rajská hudba. Takže vlastně samé přínosné výsledky a pocity.

JAK A KDY VLASTNĚ ZAČÍT?

Možná si říkáte: „Nojo, to se jí to mluví, když to umí...“ ale já také neuměla a ještě před několika lety jsem ani nepomyslela na to, že bych mohla někomu dělat radost vlastními výrobky. Měla jsem pocit, že šití je strašně těžké a že bych to určitě nezvládla.

 

Přestože jsem o šití přemýšlela už někdy koncem základní školy, nikdy jsem neměla odvahu začít. Takže jsem ho odkládala na někdy...

 

Až babička mého manžela, která je bývalá dámská krejčová, ve mně opět probudila hlodajícího červíka.

 

A tak jsem se přihlásila na kurz patchworku. A to i přesto, že právě vůbec nebyla vhodná doba – po stěhování jsme zařizovali nový byt a nastoupila jsme do nové práce, která mě hodně energeticky vyčerpávala.

Prozradím vám ale tajemství, NIKDY nebude vhodná doba, nečekejte na ni.

 

„AHOJ, JÁ JSEM ŠICÍ STROJ A NEMUSÍŠ SE MĚ BÁT“

Lektorku neodradilo, že o šití nevím vůbec nic (neuměla jsem ani zapnout šicí stroj), a krok za krokem mě zasvětila do základů šití.

 

Nejprve jsem si zkusila jen sešít dva kousky odstřižků. Pak jsem se seznámila s řezákem látek, řezací podložkou a hned se šlo na šití první patchworkové části. 

 

Bylo to neuvěřitelné – v jedné chvíli jsem se lekla, jak stroj po sešlápnutí pedálu rychle šil, a ve druhé jsem držela v ruce několik sešitých proužků látek, ze kterých bude za několik týdnů celá patchworková deka. Mimochodem pod tou dekou dodnes sedávám večer u televize. Takže jsem to opravdu dokázala a kurz úspěšně dokončila.

 

Z toho plyne jedno krásné poučení: „Nedovol, aby tě strach z prohry vyřadil ze hry!“

 

VÁŠEŇ SE ROZJELA NA PLNÉ OBRÁTKY

Do patchworku a šití jsem se tak zamilovala a naplno mě to nadchlo, že jsem se okamžitě pustila do dalšího patchworkového díla.

 

Z jednoho kurzu se postupňe staly i další. Ušila jsem si peněženky, několik kabelek, spoustu krásných drobností, dokonce sukni a nasbírala spoustu rad a zkušeností.

 

Šití se pro mě stalo světlem na konci tunelu a mým únikem do světa, kde mi bylo krásně a nemusela jsem řešit starosti ze zaměstnání.

 

ŠIJI, ŠIJI, ŠIJI DÁL...

 

Zkusila jsem různé věci. Ušila jsem spoustu dárků pro blízké, mnohé doplňky do bytu, několik kousků oblečení pro sebe a následně i své děti. A v neposlední řadě jsem si ušila i svatební šaty.

 

Postupem času se pro mě šití stalo velkou vášní a mám z něj nesmírnou radost.

 

Šiji kabelky, peněženky, polštářky, deky, hračky a různé drobnosti a vychytávky pro děti i do domácnosti.

Mám ráda patchwork i volné quiltování.

A nebojím se ani quiet booku.

Ráda si ušiji i nějaké to oblečení pro sebe nebo své děti, ale zde mám značné mezery a nechávám se vést jinými, zkušenějšími. Všichni se můžeme neustále učit a posunovat kupředu.

NEBOJTE SE ŠÍT!

Jestli jste dočetli až sem, asi vás můj příběh a moje cesta k šicímu stroji zaujaly a možná máte podobný problém – nevíte, jak se šitím začít.

 

Ráda bych vás vyzvala – nebojte se šít! Je to krásné a naplňující.

 

Do začátků vám ráda pomůžu. Možná jste ještě šít nezkusili, možná už máte nějaké krůčky po šicí cestě za sebou, ale určitě spolu vybereme to pravé pro vás, co byste si chtěli zkusit nebo co bych vás mohla naučit.